Hlíva ústřičná je naprostý poklad
Jde o dřevokaznou houbu, která parazituje na živinách některých dřevin, jako jsou například buky, vrby, břízy a topoly. Je to jedna z mála masožravých hub, kdy dokáže rozložit malé organismy nacházející se na stromě. Konzumují se především její klobouky, které jsou velké od 5 do 25 cm, svým zbarvením připomínají ústřice. Jde ji pěstovat i uměle. Chuť hlívy ústřičné je nasládlá s příjemnou houbovou vůní. Je vhodná do orientální kuchyně, ale můžeme ji nakládat i do octa nebo používat sušenou formu. Je velkým zdroje vitamínů B, C, D a K, obsahuje spoustu stopových prvků, železo, zinek, draslík, sodík a jód. Díky obsahu chitosanu v těle přirozeně snižuje cholesterol. Napomáhá při tvorbě červených krvinek mimo kostní dřeň, působí dobře proti hemeroidům a při léčení popálenin. Čistí střeva, ovlivňuje krevní tlak a zmírňuje únavu. Je vhodná i pro děti. Ve větším množství může mít i projímavé účinky.
Z hlívy si můžeme připravit chutný salát, placičky, houbové bagety, polévky, omáčky, a v sušené formě ji můžeme používat jak při vaření tak konzumovat ve formě kapslí, které již zakoupíme v lékárně nebo v prodejně se zdravou výživou.
Recept na hlívové placičky:
Budeme potřebovat: 500 g syrové očištěné hlívy, 700 g brambor, 40 g másla nebo jiného rostlinného tuku, 2 vejce, polohrubou mouku, drcený kmín, sůl a pepř.
Uvařené brambory oloupeme a nastrouháme. Přidáme k nim máslo, vejce, sůl, pepř a vše společně promícháme. Zasypeme moukou tak, aby vzniklo nelepivé těsto. Těsto vyválíme na zhruba 1 cm tlustou placku a rozkrájíme na čtverce asi 5 na 5 cm. Mezitím si hlívu podusíme 15 minut s kmínem a solí na tuku. Vzniklou hmotou plníme připravené čtverce těsta, které přehneme, aby z nich náplň nevytékala. Nakonec obalíme v trojobalu a smažíme. Podáváme se zeleninou.
