Možná vás navštěvuje pravidelně, jen se vám ještě nestačila představit. Zato se však projevila v celé své síle a zanechala vás sklíčenou. Z její příští nevyžádané návštěvy máte strach a netušíte, kdy k ní dojde, a už vůbec ne, jak dlouho se s tou „mrchou“ ještě budete muset stýkat… Řeč opravdu není o bývalce vašeho partnera, ale o panické atace. Záchvat nebere ohledy na věk, postavení ve společnosti či cokoliv jiného.
Panická ataka je zákeřná, útočí totiž na dvou frontách. Způsobuje problémy fyzického i psychického charakteru. Může se projevit bušením srdce, třesem, bolestmi žaludku a hlavy, tlakem na hrudi, dýchacími potížemi, nadměrným pocením a v neposlední řadě návaly horka či chladu. Tím ovšem výčet symptomů ani zdaleka nekončí. K těm nejméně příjemným patří nadměrný stres a obavy z blížící se smrti.
Jak dlouho panická ataka trvá a jak často k ní dochází?
Zatímco například syndrom vyhoření člověk prožívá nepřetržitě, panická ataka trvá pár sekund nebo minut. Což jí nijak neubírá na závažnosti – postižený má naopak pocit, že stav trvá podstatně déle. A co se týče četnosti, obvykle se objevuje několikrát do měsíce. Může se však vracet podstatně častěji.
Proč k záchvatům strachu dochází?
Dopátrat se skutečné příčiny panické poruchy je poměrně složité, neboť každý postižený si v životě prošel něčím jiným. Obecně se může jednat o genetické „dědictví“ po předcích (tzn. neschopnost zvládat stresové situace), nedostatek serotoninu, deprese, chronický stres a mnoho dalších faktorů.
Určení prvého důvodu je samozřejmě naprosto zásadní krok úspěšné léčby. Stavy úzkosti lze eliminovat pomocí kognitivně-behaviorální terapie, ale také antidepresivy. Neméně důležitá je podpora rodiny a nejbližších. Nebojte se proto o problému mluvit s ostatními a návštěvu odborníka zbytečně neodkládejte. Čím dříve začnete záchvaty paniky řešit, tím dříve se jich zbavíte.
