Možná si řeknete, že jizva je jizva. Ve skutečnosti jsou mezi typy jizev propastné rozdíly, a právě na tom závisí, jestli léčba zabere, nebo přijdete o čas i peníze. Než sáhnete po prvním krému z lékárny nebo si objednáte laserové ošetření na odstranění jizev, vyplatí se vědět, s čím vlastně máte co do činění.
Hypertrofická jizva je přehnanou reakcí těla
Když se kůže hojí, tvoří kolagen. U hypertrofické jizvy ho tělo vytvoří prostě příliš. Výsledkem je vyvýšená, tužší jizva, která bývá červená nebo růžová a občas svědí. Typicky vzniká po operacích, hlubších řezných ranách nebo popáleninách.
Dobrá zpráva nicméně je, že hypertrofická jizva zůstává v hranicích původní rány a postupem času se sama částečně zplošťuje. Ta špatná? Trvá to měsíce i roky. Léčba proto většinou sleduje dva cíle – urychlit přirozené vyhlazení a zmírnit diskomfort.
Silikonové gely a náplasti patří mezi nejlépe zdokumentované metody léčby hypertrofických jizev. Nosí se pravidelně po dobu týdnů až měsíců a pomáhají jizvu hydratovat a mechanicky stlačovat. Přidají-li se k tomu kortikosteroidové injekce přímo do tkáně, výsledky přicházejí rychleji. Pro odolnější jizvy nastupuje laser nebo mikrojehličkování, které přebudovávají strukturu kolagenu zevnitř.
Keloid aneb jizva, která nezná hranice
Keloid vypadá podobně jako hypertrofická jizva, ale chová se jinak. Roste za okraje původní rány, šíří se do okolí a v podstatě si dělá, co chce. Vzniká u lidí s genetickou predispozicí, častěji u tmavších fototypů, a oblíbená místa jsou hrudník, ramena, uši a krk.
Léčba keloidů je náročnější a vyžaduje trpělivost. Kortikosteroidové injekce tvoří základ terapie a aplikují se opakovaně v pravidelných intervalech. Samostatně mohou jizvu zmenšit a zjemnit, ale málokdy ji odstraní úplně. Kryoterapie, při níž se tkáň zmrazí tekutým dusíkem, funguje dobře u menších keloidů. U větších se přistupuje k chirurgickému odstranění, téměř vždy v kombinaci s dalšími metodami, protože samotný řez by mohl vyvolat vznik nového, ještě většího keloidu.
Pokud vás trápí keloid na ušním lalůčku po piercingu, je to jeden z nejlépe léčitelných typů. Kombinace chirurgie a injekčních kortikosteroidů zde dosahuje velmi dobrých výsledků.
Atrofická jizva – propadlina v kůži
Zatímco předchozí dva typy kůži zvedají, atrofická jizva dělá opak. Tkáň se propadá a vzniká charakteristická dolíčkovitá struktura. Nejčastěji se tyto jizvy objevují v důsledku, ale vznikají i po planých neštovicích nebo po určitých chirurgických zákrocích.
Atrofické jizvy se dělí na tři základní tvary.
- Typy “icepick” jsou úzké, hluboké průchody do kůže.
- “Boxcar” jizvy mají širší, ostře ohraničené okraje.
- “Rolling” jizvy vypadají jako vlnitý terén s měkkými přechody.
Každý tvar reaguje na léčbu jinak, a to je důvod, proč se dermatologové před ošetřením ptají na detaily, které vám možná přijdou zbytečné.
Frakcionovaný laser nebo mikrojehličkování stimulují tvorbu nového kolagenu a postupně plní propadlou tkáň zevnitř. U hlubokých icepick jizev se osvědčuje technika punch excize, kdy lékař jizvu doslova vyřízne a okraje sešije, nebo ji zaplní transplantátem. Pro rolling jizvy je efektivní podříznutí tkáně (subcision), které přeruší vazivová vlákna táhnoucí kůži dolů. Kyselina hyaluronová a dermatologické fillery doplňují ošetření tam, kde je potřeba okamžitý vizuální efekt.
Kontrakturní jizva omezuje pohyb
Kontrakturní jizvy jsou nejzávažnějším typem. Vznikají nejčastěji po rozsáhlých popáleninách, kdy se velká plocha kůže zhojí stáhnutím tkáně. Výsledkem je napjatá, tuhá plocha, která omezuje pohyb kloubů, a v závažných případech ovlivňuje i funkci celé končetiny.
Léčba je komplexnější a vyžaduje spolupráci dermatologů, plastických chirurgů a fyzioterapeutů. Chirurgická revize se zaměřuje na uvolnění stažené tkáně, přičemž defekt se kryje kožním štěpem nebo lalokem z jiné části těla. Fyzioterapie a speciální kompresní pomůcky jsou nedílnou součástí rehabilitace. Čím dříve léčba začne, tím lepší výsledky lze dosáhnout.
Jizva se neptá, ptejte se vy
Různé typy jizev sdílejí jedno – bez přesné diagnózy se trefíte do správné léčby jen náhodou. To, co funguje na atrofické jizvy po akné, může keloid ještě zhoršit. Dermatolog nebo plastický chirurg posoudí typ jizvy, její stáří, lokalitu i váš fototyp a teprve pak doporučí konkrétní postup.
Jizvy starší dvou let se hojí obtížněji než čerstvé. Čím dříve tedy vyhledáte odbornou konzultaci, tím širší možnosti léčby máte před sebou. Přehled konkrétních přístupů a jejich účinnosti najdete také v článku 5 účinných způsobů, jak se zbavit jizev.
