Angličtinu v dnešní době ovládá téměř každý. Jenže těch, co ji umí dobře, je v Česku málo. ČR dopadla ve srovnání evropských států ohledně znalostí jazyků docela špatně. Když už cizí jazyk umíme, plynně mluvit často nedokážeme. Je to výukou?
Z mých vlastních zkušeností plyne, že ano. Dokud jsem se učila anglicky ve škole a navštěvovala skupinové kurzy v jazykových školách, nepodařilo se mi významně hnout z místa. Anglicky jsem uměla, ale ne na takové úrovni, abych si v klidu odjela do Británie s jistotou, že se tam bez problémů domluvím.
Chtěla jsem s tím něco dělat a hodně jsem přemýšlela o jazykovém pobytu v zahraničí. Byl však nad moje finanční možnosti, a tak jsem to musela vzdát. O nějakou dobu později jsem zjistila, že se intenzivní kurzy angličtiny s rodilými mluvčími pořádají také v České republice. Cena těchto kurzů od neziskovky EnglishStay byla několikanásobně nižší než za podobný pobyt v zahraničí, takže jsem se přihlásila.
Jak to dopadlo?
Ze začátku to byla tragédie. Celý týdenní pobyt je postavený hlavně na mluvení. Celou dobu mluvíte a celou dobu anglicky, což mi nejdřív dělalo problém. Jsem stydlivka a strašně jsem se bála, že řeknu něco špatně. Pak jsem si zvykla, že to vůbec nevadí a lidé okolo mě pochopí, i když použiju špatný čas. Možná pak věta rodilým mluvčím zní trochu kostrbatě, ale měli s námi trpělivost.
Celý pobyt probíhá tak, že jsou účastníci kurzu ubytováni v hotelu společně s rodilými mluvčími z různých koutů světa (USA, Austrálie, Velká Británie). To, že pochází z opačného konce světa, lze poznat. Jednak podle přízvuku a také podle zvyků, tradic a kultury. Mnohokrát jsme došli na téma, při kterém jsme srovnávali různé věci v ČR, Americe a Británii. Konverzace s lektory pro mě byla jako popovídání s kamarádkou u kávy. Mluvili jsme o svých rodinách, zájmech, snech, plánech, práci atd.
Hlavní rozdíl v intenzivních pobytech EnglishStay od obyčejných způsobů učení angličtiny je v tom, že jsme museli používat cizí jazyk neustále. Nefungovalo to tak, že když domluvíte s lektorem, odkráčíte si česky popovídat s ostatními účastníky kurzu. S lektory jsme bydleli v jednom hotelu, byli s námi 13 – 15 h denně a nám připadalo blbé je stranit tím, že budeme mluvit česky. Donutilo mě to komunikovat v angličtině neustále a vyjadřovat v ní své běžné myšlenky. Toho na večerních kurzech nedosáhnete.
