Epigenetika je oblast biologie, který sleduje dědičné změny v genové expresi, aniž by docházelo k úpravám DNA. Jinými slovy, své geny máte dané od předků, ale epigenetické mechanismy rozhodují, kdy a jak se aktivují či utiší.
Tento obor je dnes velmi aktuální, protože životní styl a prostředí, ve kterém se nacházíme od prenatálního období až po dětství, má velký vliv na to, jak naše tělo funguje.
Tip: Více o epigenetice ve spojitosti s těhotenstvím se dozvíte na mazagin.cz.
Díky epigenetice vědci zkoumají, proč stejné geny mohou vést u různých lidí k odlišným výsledkům v oblasti zdraví, nemocech nebo reakcích na stres. Představit si to můžete na dvojčatech, kteří mají stejné DNA a předky. Jedno z nich je v dospělosti aktivní sportovec, má úspěšnou kariéru a je ve skvělé zdravotní kondici a druhé trpí těžkou depresí, bydlí u rodičů a tráví většinu času samo doma.
Jedna z nejznámějších studií byla provedena na hlodavcích. Na experimentu vědci ukázali, že způsob, jakým samice pečovala o své potomky, měl dlouhodobý vliv na chování malých myší. U hlodavců, o které se matky pečlivě staraly a olizovaly jim srst, docházelo k nižší methylaci, tudíž lépe regulovali kortizol a byli odolnější vůči stresu. Naopak mláďata, která takovou péči neměla, byla náchylnější k dlouhodobému a silnému stresu. Další pozorování ukázalo, že menší péče o potomky ovlivnila tři generace myší.
Epigenetický kód vs. genetický kód
Genetický kód je samotná struktura DNA. Pokud nedojde k mutaci, tak jde o stabilní kód stojící na dědičnosti.
Epigenetický kód je soubor chemických značek a procesů (methylace, histonová modifikace, non-coding RNA apod.), které určují, kdy, kde a jak silně se gen projeví. Například dvojčata, o kterých jsme psali výše, mohou mít geneticky stejné geny pro nějaký enzym, ale jedno z nich má daný gen kvůli methylaci častěji „vypnutý“, tudíž enzym produkuje méně. Epigenetický kód je v některých případech stabilní, ale někdy dochází například životním stylem, výživou či stresem k jeho změně.
Co epigenetiku ovlivňuje?
- Prostředí a životní styl: velký vliv na epigenetiku má naše stravování. Jíme pestrou stravu a dostatek vitamínů jako B12. Další důležitou složkou je pohyb, spánek, vystavení chronickému stresu a toxinům, jako je kouření či znečištěné ovzduší.
- Vývojové období: nejcitlivější období je prenatální fáze, kde je dítě ještě v matčině těle a dětství – v těchto fázích se epigenetické značky formují a následně ovlivňují, jak se geny chovají, tedy zda jsou aktivní nebo spíše utlumené.
- Dědičnost epigenetických změn: někdy si epigenetické změny předáváme i generacemi. Například pokud nastávající maminka prochází během těhotenství určitými podmínkami, může tím ovlivnit epigenom svého dítěte.
Jaký dopad má epigenetika na naše životy?
V rámci nemocí se epigenetické změny často spojují s rakovinou, s metabolickými onemocněními, jako je cukrovka či obezita, roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba a další.
Pokud víme, že epigenetika reaguje na stravu, stres či pohyb, můžeme cíleně měnit své návyky a navádět tak svůj epigenom zdravějším směrem. Co přesně to znamená?
- Konzumovat různorodou rostlinnou stravu, zvýšit příjem ořechů, antioxidantů, listové zeleniny a omega-3 mastných kyselin, které najdete v rybách, lněných a chia semínkách. Zároveň se vyhněte rafinovanému cukru a vysoce průmyslově zpracovaným potravinám.
- Zajistit si dostatek spánku, který pomáhá regenerovat tělo, hormonální rovnováhu i správnou funkci mozku. Dlouhodobý nedostatek spánku oslabuje imunitní systém a zvyšuje hladinu stresu.
- Dopřávat si pravidelný pohyb. Ten snižuje zánětlivost v těle, reguluje hormony a podporuje vitalitu buněk. Pokud navíc máte sedavé zaměstnání v kanceláři, tak pohyb získává na ještě větší důležitosti.
- Mít zdravé sociální vztahy, dostatek přátel a rodinných příbuzných, se kterými budete trávit čas, zapomínat na své starosti a radovat se, výrazně ovlivní stresovou zátěž, co v sobě nosíte.
- Být v přírodě, na čerstvém vzduchu a na pár hodin od digitálních zařízení může opět pozitivně ovlivnit epigenetické procesy.
Epigenetika nám říká, že to, co jsme zdědili v DNA, není vše. Chemické značky, které regulují geny, hrají klíčovou roli v tom, jak se naše tělo chová. Prostředí, v němž žijeme, naše strava, stres i raný vývoj, to vše má vliv na epigenetický stav a tím i na zdraví, nemoce nebo predispozice. Důležité je vědět, že epigenetika je do značné míry změnitelná a můžeme tak své predispozice do dalších let ovlivnit.
Zdroj obrázku: phonlamaiphoto / stock.adobe.com
