Kořeny do současné aromaterapie sahají až do dávných dob, kdy se z aromatických bylin a esencí připravovaly kosmetické přípravky, léky, parfémy a kadidlo. Ve starém Egyptě se byliny louhovaly v tuku a ponechávaly se na slunci. Pomocí tepla se z nich uvolňovalo aroma, které přecházelo do tuku, z kterého se následně připravovaly masti a tuhé parfémy. Při balzamování těl mrtvých faraónů byly jejich tělesné dutiny vyplňovány vonnými pryskyřicemi, kořením a dřevem. Ve starých hrobkách byly nalezeny alabastrové nádoby s mastmi, které mohly být i po tisíci letech podrobeny rozboru. Starověký lékař Hippokrates doporučoval umístit doutnající vonné byliny nad nemocného. Další lékaři připravovali léčivé přípravky při léčbě různých poranění.
Destilace
Učenec Avicenna získával pomocí destilace z růže aromatické vody a éterický olej. Tato metoda byla známá již ve středověku. V 16. a 17. století se vydávaly herbáře, které popisovaly vlastnosti jednotlivých rostlin. Bylinné přípravky a éterické oleje byly používány v lidovém léčitelství. V 18. století bylo možné v londýnských apatykách koupit rostlinná léčiva s éterickými oleji. V průběhu 19. století vytlačily bylinnou léčbu a éterické oleje takzvané „čisté léky“ a ve 20. století dochází opět k znovuzrození rostlinných produktů. Destilací se získává mnoho olejů, včetně levandulového a rozmarýnového. Destilační zařízení aroma lampa je naplněno rostlinným materiálem a pod vysokým tlakem je do ní puštěna pára a potom se pára ochladí tak, aby se přeměnila na vodu a éterický olej plaval na hladině.
Extrakce
Éterické oleje se získávají z listů, květů, stonků, plodů a kořenů různých rostlin. Rostlinu je nutné sklidit ve správný okamžik, aby byl její přínos co největší. Oleje jsou získávány pomocí destilace, lisováním nebo chemickou extrakcí a můžeme mezi nimi nalézt zástupce z celého světa.
