Většina z nás nedá na svoji babičku dopustit a byla pro nás otevřenou náručí kde se schovat když rodiče jen přikazovali. A nebo, ne? Jaké byly babičky dříve a jaké jsou dnes. Co se změnilo v chování rodin? V rodině kde vztahy fungují přirozeně, lidé se mají rádi, se věci řeší intuitivně a se selským rozumem. Všichni cítí kde je něšeho málo a kde zase moc, kde ubrat a kde přidat na pomoci či lásce. Tu správnou míru si ale každý musí určit sám.
Babičky našeho mládí
Stále se mi vybavuje vzpomínka na moji babičku jak se kolem nás točí v zástěře, vaří, uklízí a sedí na zahrádce. Nejsem si vůbec vědoma, že by chodila do práce a nebo si zašla koupit něco pro sebe na kosmetiku, do divadla. A co třeba zájezd s kamarádkama do termálů no to už je scifi. Naše babičky byly, jak se řekne dnešním výrazem takzvané kvočny.
Dnešní moderní babičky
Asi největší vývoj prodělaly dnešní babičky ve vzhledu a přístupu k sobě samým. Ne všechny, ale rozhodně většina z nich. Přitom babička, která skvěle vaří, miluje vnoučata a nemá jiné cíle než rodině dělat radost, by byla žádaná i dnes. Proč? Čím jsou lidé ambicióznější a zaměřenější na vlastní výkon, tím touží po tom, mít vedle sebe někoho kdo jim dává klid, nesoupeří s nimi, neobtěžuje je vlastními problémy a zájmy. Je zde prostě možnost schodit masku a chovat se aspoň chvíli jako ,,já“. Jenže to dnes tak zcela nejde, takovéto babičky jsou nedostatkové zboží. Když srovnáte dnešní padesátnice s jejich babičkami v témže věku je zde sakra rozdíl jak vyzuální tak mentální. Babičky, které svoji osobnost plně obětovaly v potřebách rodiny, prostě docházejí a to musíme vzít jako holí fakt.
Redakce Press-News
Doporučuje další zajímavé články na mediích
eKompetence.cz
StyleMag.cz
In-In.cz
